Rozhovor s ...

Ing. Josefem Soukupem, naším kandidátem na místostarostu

Vystudoval vysokou školu zemědělskou a po absolvování základní vojenské služby pracoval od roku 1991 až do uzavření závodu v sedlčanské mlékárně. V komunální politice byl v letech 2002–2018 členem kontrolního výboru. V posledních volbách roku 2018 byl zvolen zastupitelem a následně i členem rady města. Je ženatý, má dvě dospělé dcery a syna.

Jaký máte vztah k Sedlčanům? Vy ze Sedlčan nepocházíte, že?

Ano, nepocházím ze Sedlčan. Mé kořeny jsou na Petrovicku, a kam až jsem se dopátral, tak mí předci v naprosté většině
pocházejí jak z tatínkovy, tak z maminčiny strany výhradně z tohoto kraje mezi Sedlčany a Milevskem. V Sedlčanech však žiji již téměř 30 let. To, že přímo ze Sedlčan nepocházím, má své výhody i nevýhody. Nemám zde kamarády z dětství a spolužáky ze základní školy, ale zároveň nejsem spoután předsudky a neznám různé rodinné vazby. To mi umožňuje dívat se na věci nezávisle a s nadhledem.

V roce 2018 jste se stal zastupitelem a posléze i radním. Jak jste to zvládal jako začátečník v politice?












Je třeba říci, že jsem nebyl úplně začátečníkem. O politiku v pravém slova smyslu jsem se zajímal již na střední a vysoké škole. Těší mne třeba, když mi po letech někteří moji bývalí spolužáci připomínají, jak jsem je tehdy svými názory a postoji ovlivnil. Měl jsem také to štěstí, že jsem mohl prožívat listopadovou revoluci v posledním ročníku na vysoké škole. To tehdejší nadšení a touha lidí změnit věci i sebe k lepšímu jsou nesdělitelné.

V komunální politice, i když raději používám pojem samospráva, jsem se v roce 2002 stal členem kontrolního výboru. Nebyl jsem sice zastupitel, ale inicioval jsem řadu věcí, které se poté podařilo prosadit i v zastupitelstvu. Za největší úspěch považuji omezení a pozdější zákaz provozu výherních hracích přístrojů (automatů) na území města z roku 2012. Chci tím říci, že člověk nemusí být nutně zastupitelem, a přesto může dokázat věci kolem sebe změnit.

Když jsem se stal na konci roku 2018 zastupitelem a poté i radním, nebylo to zrovna lehké období. Pro mne ještě složitější byl rok 2019, kdy se uzavíral provoz mlékárny, ve které jsem léta pracoval. Představovalo to spoustu změn a výzev, měnilo se i mé pracovní místo a zároveň jsem se musel seznamovat poměrně intenzivně s prací radního, různými zákony a předpisy a problematikou spojenou se samosprávou. V témže roce jsem absolvoval komplexní vzdělávací program pro volené představitele obcí a měst na ministerstvu vnitra a získal jsem příslušný certifikát. Nechci nikomu křivdit, ale myslím, že spolu s kolegyní Blankou Vilasovou a Barborou Kelichovou  jsme jediní držitelé tohoto certifikátu mezi sedlčanskými zastupiteli.

Říká se o vás, že jste se na zastupitelstvu moc neprojevoval...

Nemyslím si to, ale nepopírám, že to tak může vypadat. Je třeba uvést, že zatímco zastupitelstvo se schází zpravidla 1 × za 3 měsíce, tak rada města se zpravidla schází každých 14 dní s výjimkou prázdninových měsíců. Takže ve středu před volbami máme již v pořadí devadesátou čtvrtou schůzi rady města v tomto volebním období. Zároveň rada připravuje materiály pro jednání zastupitelstva, a tak logicky naprostá většina materiálů musí být nejdříve projednána a prodiskutována tam. Aby bylo jasné, k čemu jsem se na schůzích rady města vyjadřoval, připravil jsem výběr některých mých návrhů, připomínek a podnětů, které jsem za tu dobu předkládal. Vynechal jsem záměrně posledních šest měsíců před volbami. Každý si tak může udělat vlastní úsudek, zda jsem byl pasivním nebo aktivním členem tohoto orgánu.


A Váš vzkaz na závěr před blížícími se volbami?

Mrzí mě, že téměř polovina oprávněných voličů v komunálních volbách v Sedlčanech běžně k volbám nechodí. Přitom nejde o politiku, ale o samosprávu. O to, že jaké si to uděláme, takové to budeme mít. Právě místní samospráva je oblast, kde lidé mají velké možnosti věci ovlivnit a spolurozhodovat o budoucnosti. Je spousta lidí, kteří si přejí změnu, ale je jen málo těch, kteří pro tuto změnu jsou ochotni něco udělat. Vážím si každého kandidáta, který letos kandiduje a který svou kandidaturu myslí opravdu vážně. Bez ohledu na to, za který subjekt do voleb jde. Protože následující období nebude vůbec jednoduché. I když to možná teď tak nevypadá, protože všichni chceme co nejlépe uspět ve volební soutěži, tak po volbách, ať už dopadnou jakkoliv, bude nutná nějaká forma spolupráce všech subjektů, které uspějí. Na tom musí být postavena budoucnost našeho města.