Rozhovor s ...
Richardem Otradovcem
Absolvoval sedlčanské gymnázium, poté nastoupil na pedagogickou fakultu a učí informatiku na základní škole ve Velkých Popovicích. Ve volném čase působí jako režisér a místopředseda Spolku divadelních ochotníků Sedlčany, jehož členem je 11 let. Má nezanedbatelný podíl na současných úspěších a renomé tohoto spolku. Zastupitelem je od roku 2018.
Zastupitelem města jste od října 2018, ale více jste známý jako režisér a herec. Jak jste se k tomu
dostal?
Náhodou. Oslovili mě, jestli bych nedělal zvukaře. Byl jsem těsně před maturitou a pohyboval jsem se kolem techniky. Proto se mě zeptali, když jim vypadl zvukař, jestli bych nezvučil. A já jsem odpověděl, že jo. Jenže v tu chvíli jsem se v divadle mihnul kolem světel a dopadlo to tak, že místo zvučení jsem svítil. Tenkrát, v roce 2011, se hráli Světáci. Od té doby už se podílím na každém divadle, které spolek pořádal, od roku 2013 i režijně.
A je nějaký okamžik, který se Vám vryl do paměti?
Ano. První divadelní představení Noci na Karlštejně, kdy se při derniéře zvednul celý divadelní sál a aplaudoval ve stoje. Byl to zážitek, na který asi do smrti nezapomenu – první divadlo a první standing ovations – to se prostě málokomu poštěstí. A co si budeme říkat, sedlčanští diváci, protože sem běžně jezdí i pražská a mimopražská divadla, jsou docela nároční. Obzvlášť když jsme zařazeni do abonentního cyklu, srovnávají nás s profesionály.
Svá představení ovšem nehrajete jenom před sedlčanskými diváky, ale reprezentujete
město i na jiných scénách. Jak vás berou diváci, kteří vás neznají?
Na to, že jsme amatérský soubor, tak naše představení hodnotí velmi kladně. V posledních letech nás mohli diváci vidět např. v Komárově, ve Zvěstově nebo v centru Prahy v divadle Studio DVA. Zde jsme reprezentovali Sedlčany na nultém ročníku Léta ochotnických divadel a naše inscenace byla zařazena i do reportáže České televize. Nejnovějším úspěchem bylo letos vyprodané nádvoří hradu Zvíkov, kde jsme s poslední hrou Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách pokořili návštěvnický rekord.
Co byste chtěl nabídnout svým občanům jako zastupitel?
Po svém zvolení do zastupitelstva v roce 2018 jsem projevil zájem pracovat v kulturní komisi rady města. Ale členové rady, kromě Josefa Soukupa, s mojí účastí v komisi nesouhlasili. Ve městě potřebujeme po 30 letech změny. Mimo jiné je mým cílem digitalizovat městskou agendu a umožnit tak občanům pohodlnější vyřizování svých záležitostí. Rád bych, aby elektronická podání byla napojena na státní Portál občana.
S jakými ambicemi jste před čtyřmi roky vstoupil mezi zastupitele?
Snažil jsem se vnést mladistvý pohled na věc a zastupovat názor svých vrstevníků. Bohužel narušit třicetileté soukolí zaběhlé koalice bylo prakticky nemožné. Nové a neotřelé věci naší strany se ne vždy z opozice podařilo prosadit a můj počáteční elán se postupem času pomalu vytrácel. I tak se ale povedlo zavést online zvukové vysílání ze zastupitelstva nebo uskutečnit o prázdninách promítání letního kina. Doufám, že po letošních volbách se stojaté vody více rozčeří a zaběhlé struktury rozhýbají. Osobně bych byl velmi rád, aby se zastupitelé setkávali častěji a efektivněji.