Rozhovor s ...
Ing. Josefem Soukupem, naším kandidátem na místostarostu
Jaký máte vztah k Sedlčanům? Vy ze Sedlčan nepocházíte, že?
Ano, nepocházím ze Sedlčan. Mé kořeny jsou na Petrovicku, a kam až jsem se dopátral, tak mí předci v naprosté většině
pocházejí jak z tatínkovy, tak z maminčiny strany výhradně z tohoto kraje mezi Sedlčany a Milevskem. V Sedlčanech však žiji již téměř 30 let. To, že přímo ze Sedlčan nepocházím, má své výhody i nevýhody. Nemám zde kamarády z dětství a spolužáky ze základní školy, ale zároveň nejsem spoután předsudky a neznám různé rodinné vazby. To mi umožňuje dívat se na věci nezávisle a s nadhledem.
V roce 2018 jste se stal zastupitelem a posléze i radním. Jak jste to zvládal jako začátečník v politice?
Je třeba říci, že jsem nebyl úplně začátečníkem. O politiku v pravém slova smyslu jsem se zajímal již na střední a vysoké škole. Těší mne třeba, když mi po letech někteří moji bývalí spolužáci připomínají, jak jsem je tehdy svými názory a postoji ovlivnil. Měl jsem také to štěstí, že jsem mohl prožívat listopadovou revoluci v posledním ročníku na vysoké škole. To tehdejší nadšení a touha lidí změnit věci i sebe k lepšímu jsou nesdělitelné.
V komunální politice, i když raději používám pojem samospráva, jsem se v roce 2002 stal členem kontrolního výboru. Nebyl jsem sice zastupitel, ale inicioval jsem řadu věcí, které se poté podařilo prosadit i v zastupitelstvu. Za největší úspěch považuji omezení a pozdější zákaz provozu výherních hracích přístrojů (automatů) na území města z roku 2012. Chci tím říci, že člověk nemusí být nutně zastupitelem, a přesto může dokázat věci kolem sebe změnit.
Když jsem se stal na konci roku 2018 zastupitelem a poté i radním, nebylo to zrovna lehké období. Pro mne ještě složitější byl rok 2019, kdy se uzavíral provoz mlékárny, ve které jsem léta pracoval. Představovalo to spoustu změn a výzev, měnilo se i mé pracovní místo a zároveň jsem se musel seznamovat poměrně intenzivně s prací radního, různými zákony a předpisy a problematikou spojenou se samosprávou. V témže roce jsem absolvoval komplexní vzdělávací program pro volené představitele obcí a měst na ministerstvu vnitra a získal jsem příslušný certifikát. Nechci nikomu křivdit, ale myslím, že spolu s kolegyní Blankou Vilasovou a Barborou Kelichovou jsme jediní držitelé tohoto certifikátu mezi sedlčanskými zastupiteli.
Říká se o vás, že jste se na zastupitelstvu moc neprojevoval...
Nemyslím si to, ale nepopírám, že to tak může vypadat. Je třeba uvést, že zatímco zastupitelstvo se schází zpravidla 1 × za 3 měsíce, tak rada města se zpravidla schází každých 14 dní s výjimkou prázdninových měsíců. Takže ve středu před volbami máme již v pořadí devadesátou čtvrtou schůzi rady města v tomto volebním období. Zároveň rada připravuje materiály pro jednání zastupitelstva, a tak logicky naprostá většina materiálů musí být nejdříve projednána a prodiskutována tam. Aby bylo jasné, k čemu jsem se na schůzích rady města vyjadřoval, připravil jsem výběr některých mých návrhů, připomínek a podnětů, které jsem za tu dobu předkládal. Vynechal jsem záměrně posledních šest měsíců před volbami. Každý si tak může udělat vlastní úsudek, zda jsem byl pasivním nebo aktivním členem tohoto orgánu.